Domácí pes je potomkem masožravých savců, u nichž se před miliony let vyvinuly vynikající a jedinečné zuby, schopné kousat, trhat a řezat maso. Asi před dvěma miliony let se vyvinulo deset skupin masožravců náležejících do čeledi šelem psovitých. K nejbližším příbuzným psa patří kojot, šakal a vlk. Když se lidé usadili ve stalých sídlištích, vlk je následoval a změnil svůj způsob života. Jakmile k tomu došlo, vytvořily se podmínky ke šlechtění, díky kterému vznikl domácí pes.
Ačkoli byl první pes ve skutečnosti vlk, který se sám domestikoval, naši předkové brzy zjistili, jak vyjimečně užitečná je tato "zkrocená" divoká šelma. Zmínky o psech nalezneme v náboženstvích, folkloru a zobrazuje je i pravěké umění, což ukazuje, jakou roli v životě psi hráli. Byli využíváni v bojích, při sportu i v zemědělství. Mnohem později se stali námětem pro literaturu, umění i film. Pes má v lidské společnosti stále své místo. Jeho úloha se vyvíjí a mění v závislosti na změnách ve společnosti i ve světě.